Staří Řekové měli pro označení času dvě slova: chronos a kairos. Chronos označuje měřený jev – plynutí let, ročních období a dnů. Kairos označuje smysl okamžiku – zkušenost jedince tady a teď.
Chronos je těžký a předvídatelný, zatímco kairos je bezprostřední, osobní a velmi cenný. Když někdo mluví o „využití okamžiku“, kairos je okamžik, o kterém mluví.